Z ANTÝGLU ZA VYDRÝSKEM Z VEČERNÍČKU aneb o čem zpívá řeka

Antýgl

Bývalý královácký dvorec v údolí šumavské říčky Vydry z počátku 16. století. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení.Typické pro královácký dvorec jsou i zvonička a kaplička.

V letech 1523 - 1818 zde stávala malá sklárna na duté sklo a pateříky (korále na výrobu růženců). Zpočátku měla sklárna jen jednu vanu (ein Tiegel - v nářečí an Tigel). V pozdějších dobách zde byl i zájezdní hostinec.

Tok řeky Vydry v tomto úseku provází sedm kilometrů dlouhá Naučná stezka Povydří. Vede po bývalé svážní cestě, která byla vybudována po velké lesní kalamitě v roce 1870. Její nejhezčí část je chráněná v I. zóně NP Šumava.

V balvanitém řečišti řeka tvoří četné peřeje a kaskády. Činností vody a písku vznikají v balvanech obří hrnce.

***

Zdálo se ti, zdálo, že ta voda živá,
teče krajem, teče a jakoby zpívá.
O čem že to šumí? Co to je, v té vodě?
O čem řeka zpívá? Zpívá o svobodě.

Cestou za Vydrýskem pozorujeme kamenné mísy, jež vymlela divoká řeka v průběhu řady let v mohutných balvanech.

Kamennou mísu nebo-li hrnec v žulovém kameni jsem vyblejskla z blízka.

***

Zdálo se ti, zdálo, zdálo o prameni,
že tam někde v horách zvoní na kameni.
Na kameni zvoní voda čirá, spěchá,
spěchá z kopce dolů, tam kde řeka čeká.

Po pár kilometrech jsme dorazili k Turnerově chatě.

Stylová roubená stavba je pro svoji neobyčejně romantickou polohu jedním z nejvyhledávanějších výletních míst Šumavy.

Hostinec byl postaven již koncem 19. století spolkem německých sportovců Turnerverein. Poskytoval občerstvení nejen dřevařům, ale i prvním turistům objevujícím krásy šumavské přírody. V roce 1932 tato stará šumavská usedlost shořela, byla však znovu postavena a rozšířena o další přístavbu do podoby, jak ji známe dnes.